O Piva a Pivsko jezero

Oblast Pivského přehradního jezera (Pivsko jezero) v severozápadním cípu Černé Hory je pro většinu turistů z Česka naprosto neznámá, a to přesto, že patří svou scenérií k nejpůsobivějším horským partiím v Černé Hoře. 

Pivský klášter (Pivski manastir či manastir Piva), postavený koncem 16. století, patřil k nejdůležitějším kulturním střediskům v celé oblasti. V nové době ho proslavilo přenesení ze svého původního místa u pramene řeky Pivy, zv. Pivské oko, u vesnice Mratinje do nové lokality u vesnice Goransko na vyvýšenou plošinu nad jezerem.

K přestěhování klášterního kostela a dalších částí kláštera došlo v důsledku výstavby mratinské vodní elektrárny, tedy vzniku přehradního Pivského jezera a zatopení místa, kde se původně klášter nacházel. Klášterní komplex byl spolu s freskami rozebrán a znovu postaven v údolíčku nad jezerem, o dva kilometry dál jižním směrem. Celá akce za velké finanční a technické pomoci organizace UNESCO trvala od roku 1970 do roku 1982, kdy bylo stěhování dokončeno. Byla ve své době technickou senzací, zejména proto, že se nejednalo o přemístění o pár desítek metrů, ale o přibližně tři kilometry.

Dosti nenápadná stavba pivského klášterního kostela zasvěceného Nanebevzetí P. Marie skrývá největší soubor fresek z postbyzantského období v Černé Hoře i v Srbsku, vytvořený po dobytí kraje Turky. Skládá se ze 17 souborů s výjevy z Nového i Starého zákona a je na nich zpodobněno 220 postav. Fresky pocházejí ze začátku 17. století. Fresky pokrývají 1260 m2 stěn chrámu. Z jejich autorů je znám pouze významný malíř Strahinja z Budimlje. Jeho dílem je horní pás fresek v nartexu, tedy chrámové předsíni. Mimořádnou kulturně historickou památkou je i zdejší sbírka ikon, jež je spolu se sbírkou v klášteře Morača nejpočetnější na celém Balkáně. Právě tyto hodnoty pivského kostela byly důvodem pro jeho přestěhování z jeho původního stanoviště v blízkosti pramene řeky Pivy na nové bezpečné místo. V klášteře je i hodnotná sbírka sakrálního umění a liturgických předmětů. Jak kostel, tak i jeho klenotnice jsou přístupné veřejnosti.

Pivské jezero 

V historii kláštera je zajímavá kapitola z jeho začátků. Je spojena s finanční pomocí a podporou, kterou výstavbě nového kláštera poskytoval turecký vezír pěti sultánů, paša Mehmed Sokolović, pocházející ze zdejšího kraje. Jeho blízký příbuzný, Savatije Sokolović se díky pašově vlivu stal nejprve hercegovským metropolitou a později, když se Mehmed Sokolović zasloužil o obnovení srbského patriarchátu v Peči, se stal i pečským patriarchou. A právě Savatije Sokolović byl stavebníkem Pivského kláštera.

Kromě kláštera je hlavním magnetem této oblasti Pivské přehradní jezero sevřené zalesněnými pásmy pohoří Maglić, Bioč, Pivska planina a dalších. Na první pohled zaujme jeho tyrkysově modrá barva. Je dlouhé 33 km a jeho hloubka dosahuje místy přes 200 m. Představuje největší rezervoár pitné vody v Černé Hoře. Má dobré podmínky pro rybolov a další vodní sporty na klidné hladině.

Zdejší kraj začínají pomalu objevovat místní milovníci horského přírody a při jezeře vyrůstají rekreační zařízení. Přijíždějí však i zahraniční návštěvníci, především vysokohorští turisté. Jeho přirozené centrum, vesnice Plužine na Pivském jezeře (720 m n. m.), je i dobrým východiskem pro putování do horských oblastí. Od Pivského jezera mohou turisté podnikat řadu krásných výletů.