Dobijte velkolepý a posledně objeveny evropský kaňon - kaňon Nevidio a budete si tento zážitek pamatovat navždy
O kaňonu Nevidio

Kaňon Nevidio

V samém srdci Černé Hory, v nadmořské výšce kolem 1 000 metrů, mohou zkušení vyznavači nového adrenalinového sportu – canynoningu zažít mimořádné setkání s divem přírody, jedinečným kaňonem řeky Komarnice zvaným Nevidio (přeloženo do češtiny: neviděn). Poprvé se podařilo kaňonem projít po řadě nezdařených pokusů až v roce 1965 skupině sportovních nadšenců – horolezců z nedalekého Nikšiće. Kaňon nenechává nikoho na pochybách, že projít jím je zážitek mimořádný, nevídaný a unikátní.

Vždyť kaňonem nevede žádná stezka, není tu žádná cestička vytesaná ve skále, žádné žebříky, lana, skoby, prostě nic, co by zjednodušovalo pohyb v tomto kaňonu s vodou o maximální teplotě 7 °C. Proti Nevidiu jsou jiné, podstatně známější kaňony a průniky jimi dětskou hračkou. Cesta kaňonem představuje 3,5 kilometru brodění a plavání a potápění do hlubokých tůní a prohlubní, které Komarnica za tisíce let vyhloubila v měkkém zdejším vápenci, průnik vodopády, kaskádami, slapy a víry, šplhání a výstupy po hladkých kluzkých stěnách, které kaňon svírají a tyčí se nad hladinou řeky do výše až 400 metrů. Stěny se na některých místech k sobě navzájem přibližují na pouhých 50 centimetrů. Díky svažitému terénu má Komarnica v celém kaňonu značný spád.

Skalní stěny nevpouštějí do kaňonu slunce a světlo, takže je v něm neustále šero, které vytváří tajuplnou až hrozivou atmosféru. Stálé přítmí a bezprostřední blízkost vody mající za následek trvalou vlhkost, umožňuje život jen malému počtu specifické flóry a fauny, endemitům, přizpůsobeným zdejším tvrdým životním podmínkám. Říká se, že je kaňon posledním prozkoumaným divokým kaňonem v Evropě. Dodnes, to je 47 let po tom, co jeho objevitelé zdolali, prý prošlo kaňonem méně sportovců, než kolik jich celkem vystoupilo na Mount Everest.

Durmitor, Škrčské (Škrčko) jezeroNa dno kaňonu nelze shora dohlédnout. Jediný pohled se naskýtá z mostu či můstku, který se nad Komarnicí klene ve výšce přibližně 50 metrů nad hladinou u osady Duži. Jsou to vlastně tři mosty v jednom. Horní část, betonová je nosná, druhý most pod ním je kovový a třetí, nejspodnější je dřevěný.

Prostup kaňonem není opravdu záležitostí pro "obyčejné" turisty. Je to namáhavý sportovní výkon pro zdatné sportovce vybavené příslušně pro náročné lezení i poměrně dlouhé pobyty v ledové vodě. Znalci kaňonu říkají, že bez neoprénového obleku a obuvi není radno se o Nevidio pokoušet. Naprosto nezbytnou součástí vybavení musí být i přilba, která chrání před častým pádem kamení, které se drolí ze skal a může způsobit velmi vážná zranění.

Náročná cesta kaňonem trvá většinou pět až šest hodin, ale závisí to na velikosti a připravenosti skupiny.
A kde se přesně kaňon nachází a jak je možné se k němu dostat? Řeka Komarnica (též Mala Komarnica), jejíž menší část představuje kaňon Nevidio, pramení v jižní části pohoří Durmitor, na náhorní plošině Komarska poljana, sevřené právě masívem Durmitoru a jižněji ležícího Vojniku. Teče nejprve jižním směrem, a to částečně jako ponorná řeka, u městečka Šavniku mění náhle směr a razí si cestu na severozápad. A sedm kilometrů za Šavnikem, v poměrné blízkosti osad Duži a Komarnica, čeká na zájemce jedinečný fenomén – kaňon Nevidio.

Pro bližší určení této destinace městečko Šavnik, které není jinak ničím proslulé, leží v severozápadní části Černé Hory, v poměrné blízkosti státních hranic s Bosnou a Hercegovinou, 55 km od jižněji ležícího většího černohorského města Nikšiće, jednoho z hlavních průmyslových středisek v zemi. Z durmitorského Žabljaku je to ke kaňonu Nevidio 50 km. Vlastním východiskem do kaňonu bývá vesnice Komarnica.

Řeka Komarnica po opuštění kaňonu Nevidio teče dál na severozápad a nabízí návštěvu další, tentokrát kulturně historické pozoruhodnosti jedné z nejcennějších v Černé Hoře, Pivského kláštera (Pivski manastir). Kostel Pivského kláštera z 2. poloviny 16. století byl spolu s dalšími částmi kláštera v letech 1970 až 1982 přestěhován v důsledku budování Mratinské vodní elektrárny a jejího akumulačního jezera, kterému se říká Pivské jezero (Pivsko jezero), ze svého původního místa o pár kilometrů dál na bezpečné místo nad jezerem. Komarnica je jedním z hlavních zdrojů vody jezera. Za přehradou směrem k severu pak pokračuje řeka Piva. U obce Šćepan Polje, na hranicích se Srbskem se spojuje s další nádhernou černohorskou řekou Tarou a jako společný tok pak vstupují na území Srbska pod jménem Drina.

Triumfujte nad posledním odhaleným kaňonem v Evropě.

Neváhejte - zarezervujte si své místo hned teď!

Email: [email protected]